Jedna nová na téma týdne. 
Uprostřed pustiny,
ztracená v mlze,
procházím houštiny
nevím co bude.
Dneska je dnes
a zítra kdo ví,
strach uvnitř nás
je horší než dřív.
Jdeme přes koleje
vlastního života,
zbývá nám naděje
v našeho pilota.
Žít se má naplno,
ty dnes jen přežíváš,
strach tě už pohltil,
lásky moc nevnímáš.
Chtěla bych vrátit čas,
před tohle bludiště,
než jsme se vydali
na tohle kluziště.
Než láska shořela
spálil ji žár,
než zůstal nám na srdcích krvavý šrám.
Okomentovat