V minulém článku jsem slíbila, že zveřejním své starší básničky, tady je jedna starší ( asi jen rok stará) tak snad se bude líbit :)
Ještě jednou zavzpomínám
na ty krásné chvíle,
v utrpení nacházím zas
své vzdálené cíle.
Jedna chvíle
v pohrdání citů mých
i tvých,
proč jsem to jen neviděla,
a slyšela jen smích.
Hledala jsem někde,
kdesy,
kde nebylo o co stát,
teď mě bolí vzpomínání
a to co se mohlo stát.
Zavřu oči,
nadechnu se,
je čas zase vstát,
najít místo,
pevnou zemi
kde mi bude fajn.
Hledala i milovala
avšak pouze já,
nevím proč tak náhle shořel,
tenhle příběh náš.
Možná že to byl jen osud,
co nám něco hezké přál,
avšak něco zničilo to,
něco jménem žár.
Okomentovat