Přemýšlení
o všem co je mi bráno
noci promarněné
po nich zbytečné ráno
Přežívání
z toho co je mi dáno
opět bojuji
když dávno je prohráno
Jen časy promarněné
snahou svůj život zvládnout
k čemu to všechno
když stačí smyčku stáhnout
K čemu žít
trápit se dlouhé roky
ve své hlavě
v myšlenkách zlých se topit
Proč jít dál
když stále cestu ztrácím
k minulosti se v přítomnosti vracím
Je tak snadné
se v životě hned ztratit
tak proč víc
tu čas tak trapně tratit
Na co čekat
dlouhé zbytečné roky
na co činit
další jen špatné kroky
Čeho se lekat
ke smrti každý spějem
zemřít mladí
ne všichni si to přejem
Avšak ja doufám
že nepřijde už ráno
dnešní noc
mám s životem dohráno
V srdci dávno
pusto a věčné prázdno
dnešní noci
snad vše bude skoncováno
S tímto prázdnem
co uvnitř mě tak sžírá
s bolestí
co na mých rukách zmírá
A vlastní vůlí
já dneska skončím v míru
zítra popel
budu jen ve vesmíru.
Nezbylo víc
vždyť nezáleží na tom
jsem jenom člověk
jen pouhopouhý atom.
''Nezbylo nic
nehledej v tom víc
jsem jen pouhé nic
prach ve vesmíru''
Okomentovat