Vracím se z pohádky zpátky do reality,
byl jsi jen etapou hledání identity.
Hledání něčeho, co už tu není,
myšlenky černé, den ze dne se mění.
Odstíny černě v myšlenkách ukryté
žijící ve mě vzpomínky zaryté.
Pod vší tou přetvářkou smíchu a úsměvů,
skrývá se smutek ukrytý v éteru.
A ty to nevidíš, nic z toho nevnímáš
je to moc dobře ukryté v hlubinách.
,,Vzpomínky na štěstí v době neštěstí,
nikdo štěstí nevidí, nikdo ho neslyší, jak kráčí kolem klidně a tiše."
Okomentovat