Vzdalujem se
snad dávno jsem ti cizí
přitom zároveň
se stříbrným nástrojem
hledám úkryt
i tvůj konec
- smrt vítězí nad tebou.
A ty tiše přihlížíš
pranic již nevzmůžeš
neslyšně odcházíš
jak vzácný elixír
z mých bílých paží
- tak klidně a štiplavě
mé modré žíly
tak svěže a ponuře
voní rudě
na konci tebe
Už nastal klid zbraním
odcházíš
bez kapky svědomí
a do ticha neklidného
zní moje poslední sbohem.
Okomentovat