Agnes Martin-Lugand: Šťastní lidé čtou a pijou kávu

středa 4. května 2016

...Paříž. Francie. Vůně čerstvě uvařené kávy. Rozečtená kniha v kouzelné knižní kavárně....


Alespoň tak na mě působila obálka této knihy. Jaká je ale realita?
Kniha je o mladé pařížance Diane, která se po tragédii, jenž jí vzala rodinu, těžko vzpamatovává. Odjíždí proto do Irska, aby si dala život alespoň trochu do pořádku.
O knihách a kávě není téměř žádná zmíňka, což je tedy podle mě docela zklamání, protože právě to jsem od knihy očekávala - romantickou a zárověn kouzelnou atmosféru knižní kavárny v Paříži. Už jen fakt, že se děj odehrává převžně v Irsku je více než zarážející.

Když však nehledím na to, co jsem očekávala na první pohled, musím napsat, že kniha mi byla příjemným společníkem, neboť svou velikostí se dala jednoduše strčit do mé kabelky, kterou nosím do školy. Obsahově se rozhodně nejedná o propadák, který by se špatně četl - ba naopak, kniha byla oddechovým čtením, nad kterým se dalo krásně trávit čas, kdy jsem byla nemocná.
V Irsku se Diane setkává s Edwardem - na první pohled drsňák, který mi přišel docela vtipný svým vystupováním. Diane s ním nalezne novou chuť do života, avšak pak se stane něco zcela neočekávaného.


Kniha na mně od počátku púsobila až příliš převídavě. Konec jsem si představila už na prvních stránkách knihy a krom drobných zápletek jsem jsem byla v odhadu docela přesná. Avšak i přes prvotní zklamání z očekávání zcela jiného děje a velké předvídavosti ji mohu vřele doporučit všem, co nemají moc času a chtejí se začíst do nějaké oddechovky nad kterou nemusí moc přemýšlet.

A co vy? Četli jste ji? Jaký je Váš názor? Pište do komentářů :)

Vaše xxxTýnušxxx

Okomentovat